RSSAll Entries in the "Události & Zprávy" Category

A Muslim Archipelago

Max L. Hrubé

This book has been many years in the making, as the author explains in his Preface, though he wrote most of the actual text during his year as senior Research Fellow with the Center for Strategic Intelligence Research. The author was for many years Dean of the School of Intelligence Studies at the Joint Military Intelligence College. Even though it may appear that the book could have been written by any good historian or Southeast Asia regional specialist, this work is illuminated by the author’s more than three decades of service within the national Intelligence Community. His regional expertise often has been applied to special assessments for the Community. With a knowledge of Islam unparalleled among his peers and an unquenchable thirst for determining how the goals of this religion might play out in areas far from the focus of most policymakers’ current attention, the author has made the most of this opportunity to acquaint the Intelligence Community and a broader readership with a strategic appreciation of a region in the throes of reconciling secular and religious forces.
This publication has been approved for unrestricted distribution by the Office of Security Review, Department of Defense.


Bernhard Platzdasch

AS INDONESIA gears up for its elections next April, making sense of developments can be a challenge.
Take, for example, the latest election forecasts. In a recent opinion poll, the Indonesian Survey Institute named President Susilo Bambang Yudhoyono’s DemocratsParty (PD) as the leading contender with an approval rating of 16.8 per cent. The party was followed by Vice-President Jusuf Kalla’s Golkar Party with 15.9 per cent and Ms Megawati Sukarnoputri’s Indonesian Democratic Party-Struggle (PDI-P) with 14.2 per cent. But several surveys had earlier this year put PDI-P and
Golkar first and second, with PD taking third or fourth place. Another noteworthy difference in the latest survey is the meagre 4.9 per cent for the Islamist Justice and Welfare Party (PKS). Earlier surveys put the PKSshare a few points higher and the party has even claimed that it can achieve some 20 per cent of the total vote.
Without forgetting that the forecasts have limited credibility due to the large number of undecided voters, what conclusions can be drawn from the varying results of these surveys?
First, it is almost certain that no party will secure an outright victory, thus paving the way for yet anotherand again potentially brittlecoalition government. With no party gaining an absolute majority, contenders for the presidential elections in July
will need the endorsement of other parties. As for Dr Yudhoyono, he and Golkar will probably continue their partnership. But Ms Megawati has already made it clear that she is not willing to serve as vice-president. This means a coalition made up of Golkar
and the PDI-P is unlikely.

Muslim Americans Middle Class and Mostly Mainstream

Pew Research Center

Muslims constitute a growing and increasingly important segment of American society.Yet there is surprisingly little quantitative research about the attitudes and opinions of thissegment of the public for two reasons. First, Spojené státy. Census is forbidden by law from askingquestions about religious belief and affiliation, a, as a result, we know very little about thebasic demographic characteristics of Muslim Americans. Second, Muslim Americans comprisesuch a small percentage of the U.S. population that general population surveys do not interview asufficient number of them to allow for meaningful analysis.This Pew Research Center study is therefore the first ever nationwide survey to attempt tomeasure rigorously the demographics, attitudes and experiences of Muslim Americans. It buildson surveys conducted in 2006 by the Pew Global Attitudes Project of Muslim minority publics inGreat Britain, Francie, Germany and Spain. The Muslim American survey also follows on Pew’sglobal surveys conducted over the past five years with more than 30,000 Muslims in 22 nationsaround the world since 2002.The methodological approach employed was the most comprehensive ever used to studyMuslim Americans. Nearly 60,000 respondents were interviewed to find a representative sampleof Muslims. Interviews were conducted in Arabic, Urdu and Farsi, as well as English. Subsamplesof the national poll were large enough to explore how various subgroups of thepopulationincluding recent immigrants, native-born converts, and selected ethnic groupsincluding those of Arab, Pakistani, and African American heritagediffer in their attitudesThe survey also contrasts the views of the Muslim population as a whole with those ofthe U.S. general population, and with the attitudes of Muslims all around the world, includingWestern Europe. Finally, findings from the survey make important contributions to the debateover the total size of the Muslim American population.The survey is a collaborative effort of a number of Pew Research Center projects,including the Pew Research Center for the People & the Press, the Pew Forum on Religion &Public Life and the Pew Hispanic Center. The project was overseen by Pew Research CenterPresident Andrew Kohut and Pew Forum on Religion & Public Life Director Luis Lugo. ThePew Research Center’s Director of Survey Research, Scott Keeter, served as project director forthe study, with the close assistance of Gregory Smith, Research Fellow at the Pew Forum. Manyother Pew researchers participated in the design, execution and analysis of the survey.

Towards Understanding Islam



Every religion of the world has been named either after its founder or after the community ornation in which it was born. For instance, Christianity takes its name from its prophet JesusChrist; Buddhism from its founder, Gautama Buddha; Zoroastrianism from its founderZoroaster-, and Judaism, the religion of the Jews, from the name of the tribe Judah (of thecountry of Judea) where it originated. The same is true of all other religions except Islam, whichenjoys the unique distinction of having no such association with any particular person or peopleor country. Nor is it the product of any human mind. It is a universal religion and itsobjective is to create and cultivate in man the quality and attitude of Islam.Islam, in fact, is an attributive title. Anyone who possesses this attribute, whatever race,community, country or group he belongs to, is a Muslim. According to the Qur’an (the HolyBook of the Muslims), among every people and in all ages there have been good and righteouspeople who possessed this attributeand all of them were and are Muslims.IslamWhat Does it Mean?Islam is an Arabic word and connotes submission, surrender and obedience. As a religion,Islam stands for complete submission and obedience to Allah.1Everyone can see that we live in an orderly universe, where everything is assigned a place in agrand scheme. The moon, the stars and all the heavenly bodies are knit together in amagnificent system. They follow unalterable laws and make not even the slightest deviation fromtheir ordained courses. Similarly, everything in the world, from the minute whirling electron tothe mighty nebulae, invariably follows its own laws. Matter, energy and lifeall obey their lawsand grow and change and live and die in accordance with those laws. Even in the human worldthe laws of nature are paramount. Man’s birth, growth and life are all regulated by a set ofbiological laws. He derives sustenance from nature in accordance with an unalterable law. Allthe organs of his body, from the smallest tissues to the heart and the brain, are governedby the laws prescribed for them. In short, ours is a law-governed universe and everything in it isfollowing the course that has been ordained for it.

Middle East Democracy Promotion Is Not a One-way Street

Marina Ottaway

The U.S. administration is under pressure to revive democracy promotion efforts in the Middle East,but momentum toward political reform has stalled in most of the region. Opposition parties are at lowebb, and governments are more firmly in control than ever. While new forms of activism, such as laborprotests and a growing volume of blogging critical of government and opposition parties have becomewidespread, they have yet to prove effective as means of influencing leaders to change long-standingpolicies.The last time a U.S. administration faced such unfavorable circumstances in advancing political reformswas over 30 years ago, when the Helsinki process was launched during the Cold War. That experiencetaught us that the United States needs to give reluctant interlocutors something they want if itexpects them to engage on issues they would rather not address. If Washington wants Arab countriesto discuss the universal democratic principles that should underpin their political systems, it needs to beprepared to discuss the universal principles that should underpin its own Middle East policies.


James Toth

For years, religious violence and terrorism in Middle Eastern countries such as Egypthave splashed across the headlines and surged across the screen, announcing yet anotherround of senseless death and destruction. While Arabists and Islamicists attemptto pick their way carefully through the ideological and intellectual minefields to makesense of what is happening, the wider public generally disregards their insights andinstead sticks to what it knows best: deeply ingrained prejudices and biases. Egypťan,Arab, Muslim—all are painted in a very unfavorable light. Even in Egypt, manybystanders show the same sorry prejudices. In the end, people simply blame the brutalityon inexplicable backward religious ideas and then move on.Yet comprehending terrorism and violence in places such as Egypt by recourse toan unnuanced religious fundamentalism is generally acknowledged not only to begthe question of why these events actually happen, but also to lead to misunderstandingsand misperceptions, and perhaps even to exacerbating existing tensions.1 Mostscholars agree that such seemingly “irrational” social behavior instead needs to beplaced in its appropriate context to be properly understood, and hence made rational.Analyzing these actions, then, involves situating this violence and destruction in theireconomic, political, and ideological milieu as these have developed historically, forthis so-called Islamic terrorism does not merely arise, ex nihilo, out of a timeless void.What follows, then, is one case study of one portion of the Islamic movement as itemerged principally in southern Egypt and as it was revealed through anthropologicalfieldwork conducted in one of this region’s major cities. This account takes a completelydifferent direction from that of stigmatizing this movement as a sordid collectionof terrorist organizations hell bent on the senseless destruction of Egypt and itsIslamic civilization.2 Because this view is somewhat at odds with the perceptions oflocal spectators, Egyptians in Cairo, and non–Egyptians inside and outside the country,I go to some length not only to discuss the movement itself but also to shed lighton why it might have received such negative publicity.

MB jde venkova

Hossam Tammam

Květen 2008 volby Úřadu pro vedení muslimského bratrstva ukazují, že groufové prošli zásadní transformací. Muslimské bratrstvo bývalo městskou skupinou v jejím členství a stylu řízení. Nyní si její kulturní vzorce a loajalita berou na venkovský oděv. Jako výsledek, Muslimské bratrstvo ztrácí jasnost směru a metod, jaké kdysi mělo. V posledních několika letech, Muslimské bratrstvo bylo naplněno venkovskými prvky. Itstone je stále více patriarchální, a její členové ukazují svým nadřízeným druh úcty spojené s venkovskými tradicemi. Slyšíte je, jak o svých nejvyšších představitelích mluví “strýc hajj “, “velký hadždž “, “náš požehnaný”, “požehnaný muž našeho kruhu”, “korunu na našich hlavách”, atd. Občas, dokonce líbají ruce a hlavy špičkových vůdců. Nedávno, poslanec Muslimského bratrstva políbil nejvyššího průvodce na veřejnosti. Tyto vzorce chování jsou pro Muslimské bratrstvo nové, skupina, která se objevila a fungovala převážně v městském kontextu. Nové způsoby řeči a chování, na kterou budu odkazovat jako na “venkova” Muslimského bratrstva, ovlivnily všechny aspekty vnitřních operací skupiny. Ve svých nedávných volbách, Muslimské bratrstvo udržovalo mlčenlivost, nabídl veřejnosti protichůdné informace, a obecně se zdálo, že fungují s malým ohledem na zavedený postup. Volby Shura v Radě muslimského bratrstva zdůrazňovaly rituál nad řádem. Hlavní zájem bratrstva, během nedávných voleb, Zdálo se, že s udržováním aury úcty k vedení a získávání hodnosti a- V rámci Muslimského bratrstva se objevil systém sekundární loajality., v téměř nezávislé závislosti na všech aspektech institucionální práce. Celá zeměpisná oblast, skutečně celé gubernáty, jsou nyní považovány za politická léna vztahující se k jednomu nebo druhému vůdci Muslimského bratrství. Členové Muslimského bratrstva by odkazovali na určitý městský orgán jako na trávník určitých jednotlivců, další zvláštnost venkovských komunit, je také na denním pořádku. Předstíraná věrnost je běžná,členové říkali jednu věc soukromě a druhou veřejně. Jak je zvykem na venkově, úcta k autoritě je často spojena s odporem ke změně. Jako výsledek,uvidíte členy, kteří předstírají, že poslouchají své nadřízené Muslimského bratrstva, zatímco nevěnují pozornost tomu, co říkají. Mnoho nových nápadů předložených vůdci Muslimské bratrství bylo ignorováno, nebo alespoň naředěný a poté zlikvidovaný. Když člen Bratrstva přijde s novým nápadem, vůdci Muslimského bratrstva reagují, jako by tento člen mluvil mimo pořadí. Já- Kritika se stále více zamračuje a dominantní myšlení v Bratrstvu se stává tradicionalistickým a nevyzpytatelným. Muslimské bratrstvo je aktivní při náboru učitelů a profesorů. Ale většina z nových rekrutů je venkovská ve své kultuře a chápání veřejného života. Navzdory jejich rodokmenu, mnozí z akademiků, kteří se připojili k Bratrstvu, jsou farní ve svém chápání světa. Muslimské bratrstvo má téměř 3,000 univerzitní profesoři v jejích řadách, a jen málo z nich má zvyk kritického myšlení. Mohou to být akademici, ale nejsou žádnými vizionáři. v nedávných volbách Muslimského bratrstva, pět členů skupiny Shura Council wonseats v Guidance Bureau. Většina z nich pocházela buď z venkovských oblastí, nebo z lidí s venkovským životním stylem. Čtyři byli z venkova, včetně Saadeddina El-Husseina z Sharqiya, Mohamed Hamed z Mahala Al-Kobra, Saadeddin El-Katatni z Minyi. Pouze jeden byl z metropolitního centra: Usáma Nasr z Alexandrie. Asi za poslední desetiletí, většina nováčků v Poradenské kanceláři byla ze země: Mahmoud Hussein z Assiut, Sabri Arafa El-Komi z Daqahliya, a Mohamed Mursi ze Sharqiya. Venkovské gubernáty, jako je Assiut, Minya, Daqahliya a Sharqiya, nyní mají kontrolu nad většinou Muslimského bratrstva, zejména středních postů, zatímco Káhira a Alexandrie viděly, jak se jejich status postupně zhoršuje. Vedení bratrstva tento trend podporuje, pro lidi na venkově jsou méně náchylní k tomu, aby vyzývali své vůdce. Bývaly doby, kdy se Muslimské bratrstvo líbilo hlavně městskému publiku. Ale od konce 80. let se věci změnily. Kvůli dlouhodobé konfrontaci s časem, pro Muslimské bratrstvo bylo těžší získávat městské příznivce. Taky, nedostatek inovací ve způsobech Muslimského bratrstva vypnul mnoho obyvatel měst. Místo toho, aby se připojil k Muslimskému bratrstvu, mladí a nespokojení, stejně jako ti, kteří hledají duchovní spásu, připojili se k současnému Salafi nebo se stali stoupenci nového plemene země- mluvení televizi. Skutečnost, že Muslimské bratrstvo většinou opustilo náboženské šíření ve prospěch politiky, mohla tento trend urychlit. To, co Muslimské bratrstvo nabízí, je něco, co obyvatelé měst ve skutečnosti nepotřebují. Muslimské bratrstvo nabízí alternativní rodinu, klonování vesnické komunity s jejím osobním systémem podpory. To je něco, co nejlépe oslovuje nově příchozí z venkova, lidem, kterým chybí stabilita a pohodlí tradiční komunity. Přitažlivost venkovských lidí k Muslimskému bratrstvu se v posledních dvou desetiletích shodovala s rozpadem početné rodiny a oslabením komunálních vazeb., Westernizace městského života mohla přimět mnoho lidí s venkovským pozadím k hledání morálního a sociálního útočiště v Muslimském bratrstvu., Muslimské bratrstvo přitahuje do měst spíše nováčky než obyvatele původního města. Je úspěšnější v náboru studentů na univerzitě Al-Azhar než na jiných univerzitách, a úspěšnější ve venkovských guvernérech než v Káhiře a Alexandrii 1952 Revoluce, Egypt jako celek prošel vlnou venkova. Ale pak, Muslimské bratrstvo zaměřilo svůj nábor na lidi s městským životním stylem. Před padesáti lety, Muslimské bratrstvo rekrutovalo většinou mezi syny vládních zaměstnanců, učitelé, a obecně třída s bílými límečky. Egyptská krajina nebyla pro Muslimské bratrstvo ani pro jeho výhled vítaná. Nyní, Muslimské bratrstvo se stalo tak konvenčním, že se prosazuje na venkově. Muslimské bratrstvo může vést efektivní kampaně a dokonce vyhrát volby v mnoha oblastech na venkově Egypta. Dosud, Věřím, že venkov ovlivňuje Muslimské bratrstvo více než Muslimské bratrstvo. V době Hassana El-Banna, Vůdci Muslimského bratrstva byli svým způsobem většinou městští:Hassan El-Hodeibi, Omar El-Telmesani, Hassan Ashmawi, Mounir Dallah, Abdel-QaderHelmi a Farid Abdel Khaleq. I na venkově, přední členové Muslimského bratrstva byli známí svým městským životním stylem: Mohamed Hamed Abul- Naser a Abbas Al-Sisi, například. Naopak, nové plemeno vůdců Muslimského bratrstva je svým způsobem venkovské. To platí i pro vůdce Muslimského bratrstva se sídlem v Káhiře, včetně Mohameda Mursiho, Saad El-Katatni,Saad Al-Husseini a Sabri Arafa El-Komi. A nejvyšší průvodce Muslimského bratrstva,Mahdi Akef, je ve svém stylu vedení více venkovský než jeho předchůdce, Maamoun Al-Hodeibi.

Politický islám získává půdu pod nohama

Michael. Dlouho

charakteristiky demokratického řádu. Jejich nově objevené přijetí voleb a parlamentní procesy vyplývá v neposlední řadě z postupné demokratizace dříve autoritářských režimů, které tyto skupiny bojovaly teroristickými prostředky i ve svých domovských zemích. Ukázkovým příkladem tohoto vývoje je egyptské Muslimské bratrstvo, která začala jako acharitable sociální hnutí a nyní se stala nejmocnější politickou opoziční silou v Egyptě. Společnost byla založena ve 20. letech 20. století, Muslimské bratrstvo je dnes nejstarší islámskou organizací arabského světa. Podle představ svého zakladatele Al-Banna, měl v úmyslu vrátit se do stavu „trueIslam“, tj. vrátit se ke způsobu života raného islámského sboru v době Proroka, a vytvořit společenství sociální spravedlnosti. Tato vize byla stále více považována za protiváhu západního sociálního modelu, který byl poznamenán sekularizací, morální úpadek, andgreed. Během druhé světové války, Muslimské bratrstvo dokonce založilo tajnou vojenskou ruku, kdoaktivity, nicméně, byly odkryty, což vedlo k popravě pana Al-Banny egyptskou tajnou policií

Ve stínu bratří

Omayma Abdel-Latif

V září 2007, Muslimské bratrstvo v Egyptě zveřejnilo svůj první návrh platformy politické strany. Mezi silně kritizovanými klauzulemi byla ta, která popírala ženy (a kopti) právo být hlavou státu. "Povinnosti a odpovědnosti převzaté hlavou státu.", například velení armády, jsou v rozporu se sociálně přijatelnými rolemi pro ženy,“Uvedl návrh. V předchozích dokumentech Brotherhood nebyla žádná konkrétní zmínka o poloze stavu hlavy; spíše, prohlásili, že ženám bylo povoleno obsadit všechny postsexcepty pro al-imámu al-kubru, pozice kalifa, což je ekvivalent hlavy státu v moderní době. Mnozí byli překvapeni, že navzdory několika progresivním krokům, které Bratrstvo v předchozích letech učinilo, aby zmocnilo ženy, vyloučilo právo žen na nejvyšší pozici země. Ačkoli platforma byla pouze prvním návrhem, banonové ženy Muslimského bratrstva v egyptské nejvyšší kanceláři ožily staré, ale vážně, otázky týkající se postavení islamistického hnutí na místě a roli „sester“ v jejich sídle. Bratrstvo dříve zaujalo pokročilé postavení týkající se žen, jak je uvedeno v pojmenování kandidátek na parlamentní a komunální volby v roce 2006 2000, 2005, a 2007, stejně jako rostoucí počet žen zapojených do politických aktivit Bratrstva, jako jsou pouliční protesty a volby. Ačkoli platforma uznává ženy jako klíčové političky, bylo to považováno za ústup z vyspělé pozice hnutí na některých dřívějších volebních platformách.

Platforma návrhu strany Egyptského muslimského bratrstva

Nathan J. Hnědý
Amr Hamzawy

V pozdním létě 2007, uprostřed velkého očekávání egyptské vládnoucí elity a opoziční hnutí, Muslimské bratrstvo distribuovalo první návrh stranické platformy skupině intelektuálů a analytiků. Platforma neměla sloužit jako dokument pro existující politickou stranu, ani jako jedna z mála být založena: Bratrstvo zůstává bez právního uznání v Egyptě a egyptských vládců a díky zákonům, které přijali, se zdá, že vyhlídka na právní uznání strany založené v Bratrstvu je vzdálená. Vedení Bratrstva si však jasně přálo signalizovat, jaký druh strany by našli, pokud by jim to bylo dovoleno.

S oběhem návrhu dokumentu, hnutí otevřelo své dveře diskusi a dokonce sporné debatě o hlavních myšlenkách platformy, pravděpodobný průběh politické role Bratrstva, a budoucnost jejího vztahu s dalšími politickými silami v zemi.1 V tomto příspěvku, snažíme se odpovědět na čtyři otázky týkající se Bratrstva

párty platforma:

1. Jaké jsou konkrétní spory a rozdělení generované platformou?

2. Proč a jak se platforma tak rozdělila?

3. Vzhledem k rozporům, které to způsobilo, i nepříznivému politickému prostředí,

proč byla v tuto chvíli vytvořena platforma?

4. Jak budou tyto spory pravděpodobně vyřešeny?

Nabízíme také několik postřehů o zkušenostech Bratrstva s

vypracování platformy pro strany a demonstrace, jak byly její cíle splněny jen částečně

se setkal. Nakonec, integrace Muslimského bratrstva jako normální politické

herec bude záviset nejen na slovech hnutí, ale také na činech

režimu, který se zdá být stále více nepřátelský k politické roli Bratrstva.

Muslimské bratrstvo v Belgii

Steve Merley,
Senior Analyst

Globální muslimské bratrstvo je v Evropě přítomno od té doby 1960 když SaidRamadan, vnuk Hassana Al-Banna, založil mešitu v Mnichově.1 Od té doby,Bratrské organizace byly založeny téměř ve všech zemích EU, stejně jako nečlenské země EU, jako je Rusko a Turecko. Navzdory působení pod jinými jmény, některé z organizací ve větších zemích jsou uznávány jako součást globálního Muslimského bratrství. Například, Unie islámských organizací ve Francii (UOIF) je obecně považována za součást Muslimského bratrstva ve Francii. Síť je také známá v některých menších zemích, jako je Nizozemsko, kde nedávná zpráva Nadace NEFA podrobně popisuje aktivity Muslimského bratrstva v této zemi.2 Sousední Belgie se také stala důležitým centrem Muslimského bratrstva v Evropě. A 2002 zpráva zpravodajského výboru belgického parlamentu vysvětlila, jak Bratrstvo působí v Belgii:"Státní bezpečnostní služba od té doby sleduje aktivity Mezinárodního muslimského bratrstva v Belgii." 1982. The International MuslimBrotherhood has had a clandestine structure for nearly 20 let. The identityof the members is secret; they operate in the greatest discretion. They seek tospread their ideology within the Islamic community of Belgium and they aimin particular at the young people of the second and third generation ofimmigrants. In Belgium as in other European countries, they try to take controlof the religious, social, and sports associations and establish themselves asprivileged interlocutors of the national authorities in order to manage Islamicaffairs. The Muslim Brotherhood assumes that the national authorities will bepressed more and more to select Muslim leaders for such management and,in this context, they try to insert within the representative bodies, individualsinfluenced by their ideology.

Muslimské bratrstvo v Evropě

T vám Brigi maršál
Shumuliyyat al-islám (Islám zahrnuje všechny aspekty života) je prvním z dvaceti principů stanovených v
zakladatel hnutí Muslimské bratrstvo, Hassan al-Banna, naučit své následovníky správnému porozumění
islámu. I když tento princip, obvykle se překládá jako „komplexní způsob života,„Stále zůstává nedílnou součástí
k učení členů Bratrstva, jak v Egyptě, tak v Evropě, je to kupodivu dost
ani komentováno ve vědeckých referencích, ani širší veřejností. Když federace islámské
Organizace v Evropě (FIOE, zastupující hnutí Muslimské bratrstvo na evropské úrovni) v lednu představila evropskou muslimskou chartu mezinárodnímu tisku 2008, nikdo neurčil tuto „univerzální dimenzi“ svého chápání islámu navzdory potenciálnímu napětí nebo dokonce neslučitelnosti, politické i politické
právní, že tento koncept může mít v diskurzu o integraci a občanství. Co tradičně říkají muslimští bratři o tomto konceptu a jak ospravedlňují svou výzvu k němu? Jaké jsou jeho složky
a rozsah jeho použití? Existují nějaké významné úpravy konceptu při pokusu o jeho kontextualizaci v rámci pluralitní Evropy?


Ziad Munson

Tento článek zkoumá vznik a růst Muslimského bratrstva v Egyptě od 30. do 50. let. Začíná to nastíněním a empirickým hodnocením možných vysvětlení růstu organizace na základě (1) teorie politického islámu a (2) koncept struktury politických příležitostí v teorii sociálního hnutí. Navrhuje se rozšíření těchto přístupů na základě údajů z organizačních dokumentů a odtajněných USA. Státní ministerstvo z období. Úspěšná mobilizace Muslimského bratrstva byla možná kvůli způsobu, jakým byla její islámská zpráva vázána na její organizační strukturu, činnosti, strategie a každodenní život Egypťanů. Analýza naznačuje, že myšlenky jsou integrovány do sociálních hnutí více způsoby, než umožňuje koncept rámování. Také rozšiřuje naše chápání toho, jak mohou organizace vznikat ve vysoce represivním prostředí.

Mahmoud Ezzat in a comprehensive interview with Al Jazeera’s Ahmed Mansur

Mahmoud Ezzat

Dr. Mahmúd Ezzat, Secretary-General of the Muslim Brotherhood, in a comprehensive interview with Al Jazeera’s Ahmed Mansour ascertained that the Muslim Brotherhood’s elections for Chairman scheduled to be held in the upcoming period by members of the Guidance Bureau is open to everyone who wishes to submit his nomination papers as a candidate.

In his statement to the talk show Bila Hedood (Without Borders) on Al-Jazeera TV, Ezzat explained that nomination papers generally should not be used for the Muslim Brotherhood’s candidates but rather a complete list of the entire Brotherhood’s 100-member Shura Council is presented to elect the Brotherhood’s Chairman and Guidance Bureau. He denied that the Brotherhood’s General Guide to leadership of the General Shura Council does not allow him the freedom to work on his own in making his final decision. He also revealed that the Council has the authority to hold the Chairman accountable for any failure and if the need arises dismiss him at any time.

He stressed that the movement is ready to make the ultimate sacrifice in order to practice the principle of Shura (consultation) within the ranks of, pointing out that the Shura Council will elect the Chairman and a new Guidance Bureau in the upcoming year.

He commented on the Media coverage of what really happened behind the scenes at the Guidance Bureau, citing that the committee which consisted of leading figures such as Dr. Essam el-Erian and a number of the Guidance Bureau members responsible for printing the Chairman’s weekly statement objected to Mr. Mahdi Akef’s wish a trifle difference of opinion. Akef’s first term will end on January 13, 2010 however he has announced earlier; he will still make a decision whether he will remain in office for a second term as the group’s general guide.

He continued that the 81-year old Akef had informed members of the Guidance Bureau earlier that he intended to resign and will not serve for a second term. Members of the Bureau immediately responded urging him to remain in office.

In his weekly message, Mahdi Akef vaguely referred to his intentions of not running a second term and thanking the Muslim Brotherhood and members of the Guidance Bureau who shared with him the responsibility as if he intended it to be his farewell speech. On Sunday, October 17 the media claimed that the Chairman of the Brotherhood had announced his resignation; however the Chairman has repeatedly denied media allegations where he came to the office the next day and met with members. He later issued a statement disclosing the truth. Media allegations on the Guidance Bureau’s unwillingness to appoint Dr. Essam el-Erian are totally false.

Dr. Mahmoud Ezzat ascertained that the movement is pleased to provide an opportunity to members to share their opinions, stressing it is a manifestation of power matching with its existing large size and leading role, indicating that Chairman of the Muslim Brotherhood is very pleased to do so.

He stressed that all issues come back to the Guidance Office for the final decision where its resolutions are binding and satisfactory to all, regardless of the differences in opinion.

I do not underestimate what has happened already or I’d simply say there is no crisis, at the same time, we should not blow things out of its context, we are determined to apply the principle of Shura”, he added.

It was discussed earlier at the subsequent meeting of the Guidance Bureau that the group’s Shura Council has the sole right to elect membership of the Guidance Bureau to any member, he explained. Dr. Essam himself agreed that it was not suitable to appoint a new member in the Brotherhood’s Guidance Bureau since the election was near.

Ezzat stated that the episode was presented to the Shura Council on the recommendation of the guidance office amid frequent arrests and detentions waged by state security. We strive hard to involve the Shura Council to choose the next Chairman and members of the Guidance Office. It is expected the whole matter be resolved, Allah’s willing, before January 13.

It was decided at this meeting by the Chairman and members of the MB Guidance Bureau to send a letter to the Shura Council, stressing that the date for these elections will not be later than sixth months. It was assumed that the proceedings would be conducted prior to or during elections in which 5 new members were elected last year. It is the Shura Council’s decision and not the MB Guidance Bureau. Consequently, the general group’s Shura Council finally reached its unanimous decision of holding elections as soon as possible.

He stressed that the Muslim Brotherhood, with the enforcement of the Shura is organized by its internal regulations. Regulations which are adopted and advocated by laws of the Shura Council and are subject to change. The most recent amendment underway with one of its clauses is the duration of the term of a member of the Guidance Office provides that a member must not serve more than two consecutive terms.

Some members of the Guidance Office were accused of their adherence to stay in office for many years; Dr. Ezzat claimed that frequent arrests which did not exclude any one the Executive Bureau prompted us to modify another article in the internal Regulation that provides a member maintain his membership even if he was detained. The absence of the honorable working for the welfare of their country and the sublime mission led us to insist on them maintaining their membership. Engineer Khayrat Al-Shater will remain as second deputy chairman of the MB and Dr. Mohammed Ali Bishr a member of the MB Executive Bureau. It is expected Bishr will be released next month.

Dr. Mahmoud Ezzat completely denied rumors about internal conflicts within the opposition group with regards to leadership, stressing that the mechanisms, regulations and terms are paving the way to select the movement’s leaders. He also noted that Egypt’s geographical situation and considerable moral weight within the Muslim world justifies the need for the MB Chairman to be Egyptian.

The Guidance Office is currently exploring the general tendency of the Brotherhood’s 100-member Shura Council with regards to nominating a suitable candidate eligible to take charge as Chairman”, he said.

It is extremely difficult to predict who will be the next chairman, noting that 5 minutes ahead of appointing Mr. Akef as Chairman nobody knew, the ballots only decided who would be the new leader”, he said.

Dr. Mahmoud Ezzat attributed the Media’s apparent conflicting reports on their allegations towards remarks about the Brotherhood top leaders to the same inconsistencies of media reports on senior leaders that vary from newspaper to another.

Dr. Mahmoud Ezzat shed light with figures upon security raids that led to the arrest of some 2696 members of the group in 2007, 3674 v 2008 a 5022 v 2009. This resulted in the Shura Council’s inability to hold meetings and contest elections.

He also emphasized that the Muslim Brotherhood is extremely keen on maintaining Egypt’s national security and itsinterest in achieving peaceful reform in the society. “We are well aware that the meetings of the Guidance Office are surveilled by security although we intend only to practice democracy. In fact, we do not want to provoke the hostility and animosity of others”.

He also stressed the differences within the organization are not motivated by hatred or personal differences since the decent temperaments encouraged by the sublime teachings of Islam encourage us to tolerate difference of opinions. He added that history has proven that the Muslim Brotherhood movement has encountered much more difficult circumstances than the existing crisis.

The media has projected a negative image of the Muslim Brotherhood where they relied on SSI investigations for information. It is imperative that journalists get facts from the original sources if they are to have some sort of credibility. In fact the judiciary has invalidated all the accusations reported in state investigation, he said.

Dr. Mahmoud Ezzat was optimistic that the current political crisis will pass asserting that events will prove that the Muslim Brotherhood with all its noble manners, objectivity, and practicing of democracy will shine through with flying colours.

Published on Ikhwanweb